čtvrtek 11. června 2015

Hádám, že tohle je jeden z těch příspěvků "Ze života" :)

Za hlasitého zaklínání se, že pokud mi to tentokrát projde, už nikdy, nikdy, nikdy nebudu dělat nic na poslední chvíli, se učím na státnice. Nemám tak pomyšlení na nic jiného než školu... A protože snad ani nejsem schopná psát o ničem jiném a protože nevidím jediný důvod, proč bych měla být jediná kdo myslí na mojí školu, předkládám pár střípků ze života na Přírodovědecké fakultě. Vítejte tedy do světa, kde je běžné poptávat na facebooku zvířecí kostry, a kde jste profesory nahlíženi jako sáčky s krví: "Jen trochu odebrat a na něco otestovat!"


zdroj: https://www.facebook.com/trust.biologist

Biologická sekce přírodovědecké fakulty je moje škola, práce, místo kam chodím za kamarády... A je to docela specifické místo. Zaměstnanec oddělení pro vnější vztahy před časem na svůj facebook napsal, že "už má plné zuby jednání s batikovanými idioty". 
Dobře, batikovaní idioti jsou trochu extrém, ale je pravda, že asi na první pohled poznáte, že nejste na fakultě právnické nebo medicíně. Nesváděla bych to ale primárně na oblékání, jako spíš na takovou uvolněnější, přátelštější atmosféru.
Líbí se mi, jak se tu nikdo moc neobtěžuje soutěživostí a lidi jsou hrozní altruisti. Snad každou přednášku někdo nahrává na diktafon a sdílí na internetu. K většině předmětů se dají stáhnout pečlivě vypracované přepisy. Kolují otázky z testů. Na cokoliv se zeptáte na FB, někdo vám poradí.
Baví mě, že když jdete po škole, potkáte petice za zavedení eskalátorů na Albertovských schodech, či falešná oznámení, že:
"Přednáška z Paleoichtyoautoimunoteratologie se pro nezájem studentů v zimním semestru nekoná."
Nebo, že kapitoly o využití hrášku v boji proti terorismu si musíte nastudovat doma. Baví mě taky, když mě učí profesoři kteří jsou do toho fakt zažraní. Když je to téma hrozně baví samo o sobě, ale nejradši jsou, pokud o něm můžou diskutovat. A když holce, která se na oficiální FB stránce fakulty ptá "Jestli někdo nemá otázky co jsou ve zkoušce z ekologie" odepíše přednášející profesor, že "on tedy ano, ale nedá".
Jasně, taky mám historky o hororových profesorech. Ale připadá mi, že jich mám míň než kamarádi.

Jednu dobu viselo všude po škole. Nikomu to neříkejte, ale jeden jsem si odnesla a visí mi na nástěnce nad postelí.
fotky ze školy jsem si nakradla ze stránky perličky z PřF: https://www.facebook.com/groups/174045312733450/

Kája versus příroda. Souboj titánů.

Je to svět, který bych neměnila, ale občas si v něm taky připadám jako Alenka v Říši divů. Sice jsem studentem biologie, ale dost důležitou roli u mě hraje to přízvisko molekulární. Když známí, kteří vědí, že jsem biolog, ukazují na něco červeně kvetoucího u silnice a ptají se mě, co to je, hrdě jim odpovídám, že jde o květinu. Zvířátka sice mám ráda (obzvláště naší želvu), ale nejsem ten typ co se okamžitě rozběhne mazlit s každým psem nebo koněm kterého potká. 
Obdivuji je z dálky. Obezřetně.

Mezi zbytkem osazenstva (a to i molekulárními biology) jsem ale spíš výjimkou. Většina lidí tu má ke všemu živému veskrze pozitivní vztah. Jednu dvouhodinovou přednášku jsem strávila usilovným pozorováním krys, které vesele pobíhaly po ramenou kolegy sedícího přede mnou. Krysy se rozbíhaly do čím dál širšího okolí, prováděly klamavé výpady a výsměšně mě sledovaly. Já sledovala krysy a snažila jsem se nedat jim najevo slabost. Simča sledovala mě jak sleduji krysy a v té plné posluchárně byla pravděpodobně jediná, kdo si užil dvě hodiny zábavy...

Viselo v knihovně. Potom co mi kamarádi vysvětlili v čem je ten vtip, jsem se smála s nimi, ale to už nebylo ono... (vločkovců je jen jeden druh)

Na facebooku jsou pravidelně sdíleny fotky nejrůznějších brouků, kteří mě pak straší ve snech a lidé se ptají "co je ta roztomilá breberka a co by jí měli dát k jídlu". Nejenže se najde někdo, kdo brouka označí česky i latinsky, ale ještě se najdou zájemci, kterým by se "ten krasavec moc hodil do sbírky, nepřinesla bys mi ho v pondělí na fakultu?"

Zvířata, tu ale nejsou jen mazlíčky, jako i předměty experimentů. Letáčky, které prosí, abyste do té a té laboratoře přinesli vzorek tkáně hraboše nebo jim napsali, kde jste viděli přejetou divokou kočku, jsou myšleny naprosto vážně. Já mám zatím to štěstí, že se zvířaty pracovat nemusím a vystačím si s buněčnými kulturami nebo bakteriemi. Na praktikách jsem měla chápavé spolupracovníky, kteří to odpitvali za mě. Ale bojím se, že mě to potká. V tu chvíli si pak člověk musí být setsakra jistý, že jeho výzkum má smysl nebo že to hloupě nepokazí... (Anebo se stát budhistou jako jeden přednášející, a brát to s klidem, že zkrátka budete v příštím životě červem, abyste to odčinili :) )

zdroj: https://www.facebook.com/trust.biologist

Vědci zjistili.... Ale na kom zjistili?

Nikoho asi nepřekvapí, že člověk není zrovna ideální experimentální subjekt. Těžko si objednáte imbrední linii, dost dobře nemůžete lidi zavřít do kontrolovaného prostředí a máloco umí narušit experimentální plány tak, jako zákonem daná etika.
Já osobně si představuji, že situace se jednoho dne změnila takto:
Profesor stojí před posluchárnou plnou znuděných tváří. Opakuje to samé už kolikátým rokem. Plýtvá svůj čas, místo toho, aby sháněl nové subjekty do svého převratného výzkumu >reakce lidí na elektrošoky<. A pak mu to dojde: Má před sebou 100 lidí, kteří jen a jen čekají, až do nich napojí elektrody!
Student přírodovědy je neustále přemlouván, aby vyplnil dotazníček, mlel obilí na rychlost nebo nechal otestovat svou krev, zda není infikován virem, způsobujícím mimo jiné demenci. Najdou se i tací, kteří si respondenty svých dotazníků shání nanejvýš fikaně, a vyplnění deseti stránek je podmínkou toho, abyste vůbec směli dostat zkouškový test.

A tak už se mi stalo, že jsem do dotazníků vyplňovala:
--> délku ukazováčku a prostředníčku (pravítko bylo přiloženo)
--> sexuální preference
--> zda bych mučila nevinné dítě, abych z jeho otce dostala informaci jak inaktivovat bombu v centru města
--> zda se cítím víc unavená po cestě autobusem nebo vlakem


Odvážnější spolužáci se za pár stovek účastní i experimentů, kde jsou žádáni aby vypili neznámou tekutinu a diplomoví studenti, kteří je pozorují si zapisují, jak moc se zdráhají nechat se vyfotit ve sportovním spodním prádle.

Občas je to docela sranda. Ale občas, když člověk vidí co se zkoumá, se neubrání tomu, aby si nepomyslel sakra, tohle má být k něčemu dobré? nebo na tohle dal někdo peníze? Jasně, dávám se jen ty nejabsurdnější příklady z nejabsurdnějších, ale zkrátka a dobře občas mám chvíle, kdy si musím připomenout, že nikdy nevím, kdy budou ty objevy užitečné, a že bych se radši měla soustředit na vlastní výkonnost.
Důvěru ve vědu a grantové komise mi pak ale beztak vždy obnoví nějaký parádní výzkum, jako třeba:
>Jak by vypadala Ariel, kdyby se vyvinula nikoliv v moři přívětivě naladěnému k částečným humadoidům ale v hlubokém oceánu?<
 

Tedy v prostředí, kde se hodí investovat spíše než do zraku do hmatu. A taky do něčeho bioluminiscentního, čím nalákáte potenciální potravu.:)

zdroj obrázků: http://www.iflscience.com/plants-and-animals/heres-what-disney-princess-ariel-would-look-if-she-evolved-different-ocean
(já vím, že je to úplně off topic... ale já musela! :D)

A bonus na konec

Každý student i zaměstnanec je držitelem fakultního emailu. Škola má nárok ho kontrolovat. Ne, že by na studijním seděla paní čtoucí každé slovo, které někdo pošle. Selektivně kontrolovány jsou ty emaily, které neprojdou filtrem klíčových slov souvisejících s bioterorismem :D.
(A od tohoto zjištění z pochopitelných důvodů už rok bojuji s pokušením, napsat někomu, že "ta zkouška z molekuláry byla fakt bomba ":) )


Tak a teď konec prokrastinace a zpátky k  učení: 
Myslím, že boží trest za to, že místo studia čtu blogy a tak bylo narazit na tenhle komentář:
"Congratulations! You just made my enemy list!" :D

Držte mi palce ;)
zdroj: http://www.justpo.st/channel/keep+calm


9 komentářů:

  1. Přítel se tam chystá příští rok, resp. loni mu právě molekulární biologie utekla, tak letos zkoušel Biochemii (protože tam jsou přijímačky z chemie z modelovek a samozřejmě není nic jednoduššího než donutit přítelkyni z VŠCHT ho těch 1000 otázek naučit :D ) a snad to teda dopadlo. Vypadá to, že se tam nenudíte :D Ale co naplat, u nás je divnolidí taky požehnaně :D Tak hodně štěstí u státnic!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak ten to má dobře zařízené :D, snad to tedy dopadlo :)
      a díky! :)

      Vymazat
  2. Tak aspon že tam máte legraci :D Ty vločkovce jsem tedy moc nepochopila, ale já na tohle studované nejsem :D

    OdpovědětVymazat
  3. Úžasný článok! :) Ja biológiu veľmi nemusím (nič v zlom), takže nikdy som si nevedela predstaviť, že by to mohla byť takáto zábava. U nás v škole sa tiež niekedy objavia také nápisy, ale dosť odveci. Raz tam bol Anakin Skywalker (alebo ako sa to píše) a nejaký chlpatý mužík zo star wars, že "odtrhni si jedného, nech ťa ochráni" alebo ten známy facebookový pes doge s nápismy "such lost" "very wof".... Proste úžasné :D Teraz mi je ľúto, že som si to tiež domov nevzala :D A tá Ariela ma fakt zabila...

    OdpovědětVymazat
  4. Mně dřív biologie hrozně bavila a i jsem jí chtěla studovat, ale pak někdy ve třeťáku jsem k ní najednou dostala odpor, ani nevm proč. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Haha, to je paráda, článek mi úplně zlepšil ráno :D Ty státnice Ti tedy nezávidím, ale koukám, že jinak si užijete docela srandy) Tenhle přístup se mi hrozně líbí, když to porovnám s kamarádkou, která je na právnické...tam jako by panovala taková zvláštní nevraživost a studenti mezi sebou neustále soupeřili.

    OdpovědětVymazat
  6. Učení se na poslední chvíli je fat peklo, ale držím palce, ať to dobře dopadne :))) jiak taky radši pozoruju zvířata z dálky, hlavně ty veliká a nebezpečná.. A ty nápisy jsou nejlepší :D

    OdpovědětVymazat