středa 1. července 2015

Jak mi měřili procento tuku. Zbytek příspěvku nazvu "Instadeníčkem", protože mi ještě nikdo nevysvětlil, že na to si člověk musí nejdřív založit Instagram :)


Sice nemám Instagram, ale ten název mi nahrává. Jinak by to byl asi kompilát, střípky posledních několika týdnů. Na druhou stranu je ale i solidním klamáním, protože i když jsou tu obrázky, stejně jsem se neskutečně vykecávám :D...

Nechat si změřit "složení" mě lákalo delší dobu. Jediným důvodem byla ovšem obyčejná zvědavost, a tak mi připadalo jako nesmysl za něco takového platit a akce zadarmo jsem systematicky promeškávala. Tyhle věci by tedy snad měly umět říct i váhy v některých lékárnách, ale to nevím jistě, protože mi vždycky připadalo divné někam vejít a začít se tam vážit :D. Nakonec jsem se přichomítla k promo akci užaninevímjakého fitness centra a nechala si změřit procento tuku, svalů a především si nechala doporučit nabrání svalové hmoty :D.


Shoutout pro Zdendu za důvěru do mě vloženou! :D


Říkala jsem si, že bych mohla alespoň trochu rozebrat, co všechno může taková analýza říct, ale v zásadě se člověk nedozví nic, co by zhruba neodhadl pohledem do zrcadla...


První část jsou jen základní charakteristiky o složení těla. Hodnoty vlevo jsou moje naměřené, vpravo rozmezí, jak mají hodnoty vypadat u zdravého člověka odpovídajícího věku, výšky, pohlaví. Začíná se klasicky váhou, potom je váha svalů a váha tuku. TBW je množství vody v těle a FFM je váha těla netvořená tukem. 


Následují diagnostiky obezity. Klasické BMI, další je PBF = procento tělesného tuku. WHR je poměr pasu a boků, měří v podstatě "břišní obezitu" - i pokud je člověk jinak hubený, nadmíra tuku uloženého v oblasti břicha může vést ke zdravotním problémům.
Visceral Fat je útrobní tuk - v jak velké vrstvě tuku jsou obaleny orgány. Opět se na základě této hodnoty určuje útrobní obezita, která může vést k problémům. Ale osobně bych předpokládala, že ve většině případů půjdou všechny tyto tři obezity "ruku v ruce" a nejspíš jsou odhadnutelné i tím pohledem do zrcadla.
BMR udává hodnotu bazálního metabolismu - nejmenší množství energie nezbytné k fungování organismu v klidu. Bazální metabolismus by si určitě zasluhoval detailnější rozbor, ale základní pravidlo by mělo znít, že energetický příjem člověka by nikdy neměl klesnout pod tuto hodnotu - tedy číslo uvádějící, kolik energie tělo potřebuje na to, aby zajistilo fungování životně důležitých orgánů. Laicky shrnuto, je potřeba myslet na to, že třeba takové extrémní diety s tělem pořádně zamávají...


Statistiky "rozložení těla" poukazují na smutnou skutečnost, že mám tlustou levou nohu :D.
Pro mě osobně nejzajímavější část je Muscle-Fat Control. Doporučení, jestli má člověk například přibrat svaly nebo zhubnout nějaký tuk. Každopádně nikdy není doporučováno ztratit svaly :).
Mě je doporučeno přibrat 0,9 kg svalů, což není zrovna velké překvapení :D. Zároveň mi ale navrhují nabrat 3,2 kg tuku, což mě poněkud zarazilo. Celkově mi veškerá měření tuků vyšla dost nízká na to, že moje postava je takový ten klasický průměr s normálním BMI. Trochu si říkám, jestli nedošlo k nějaké chybě v přístroji, nebo v tom, že jsem elektrody urputně svírala a až pak se dozvěděla, že se měly držet volně. I tak jsem ale z tří kil tuku udělala svou oblíbenou historku, kterou jsem na potkání vyprávěla. Až do chvíle kdy mě babička taktně upozornila, že ona si tedy myslí, že nějaké přibírání s mojí postavou vážně není na místě :D. Tak už to všem nevykládám, ale pořád se trochu raduju alespoň vnitřně :D.

Můj celkový názor na měření je, že v některých případech se to může hodit  - např. sportovcům nebo při zdravotních problémech... Ale pro většinu lidí je to vážně jen takový nesmysl navíc, který moc k ničemu není. Ano, je hezké sledovat pokroky, ale rozhodně bych za to neutrácela. Snažila jsem se najít, kolik to tak běžně stojí a u měření na tomto přístroji jsem našla na internetu zveřejněnou cenu jen z jednoho centra, kde toto 15 vteřinové měření s 15 minutovým výkladem stojí 350 korun... Takže ne děkuji, ale zadarmo je to sranda :D.
A přejdu na foto část :)

Pán v cíli nám nevěřil, že nám už bylo osmnáct a nechtěl nám dát nealko pivo pro doběhnuvší! 

Pamatuje si ještě jak jsem říkala, že se chystám na svůj první závod? Tak už mám zaběhnuté 4 kilometry pro Paraple. Akce to byla skvělá, jen s tím mým během to nebylo zrovna slavné :D. S časem 22:14 jsem skončila na elitním 132. místě z asi tříset závodníků. Nebyla jsem ani tak zklamaná, jako spíš naštvaná. Chtěla jsem to mít pod dvacet minut. A hlavně - když jsem doběhla, pořád jsem "mohla". To bylo to jediné co mě vytočilo - kdybych dorazila vyřízená a sotva se proplazila cílem, neřeknu ani slovo. Ale takhle? V tu chvíli bych to nejraději běžela znovu a lépe!
A protože jsme si s Verčou ani jedna nesplnila cíl (Verčin byl uběhnout to celé bez přechodu do chůze, ale protože ona vůbec neběhá, je stejně h u s t á !) máme dobrou zprávu pro charitu :D! Za rok znovu :)!

Mezi samotným běháním a koncertem byla pro mě nepochopitelná více než hodinová pauza, během které odešla většina účastníků akce. My jsme seděly na zdi u metronomu a byl to jeden z těch momentů, kdy život ani nemá od počasí a výhledu moc na vybranou a prostě musí být krásný...


Pak už následoval koncert Jelenů - o mé nezdravé obsesi jste se už dočetli.
Líbí se mi, jak i v dnešním splašeným světě některé věci zůstávají stejné. A jedna z těch věcí je, že z nějakého nepochopitelného důvodu je každý rok na Běhu pro Paraple cisterna s vodou před pódiem. P o k a ž d é.
Koncert jako takový byl naprosto báječný. Musela jsem litovat všechny okolo stojící, protože znám všechny texty a ještě druhý den jsem nemohla pořádně mluvit.
Byla jsem na Jelenech ještě i dneska včera předevčírem mě ale trvá sakra dlouho napsat jeden příspěvěk! na koncetru na zaplněném Staromáku, ale body za atmosféru jednoznačně vyhrál asi tak stokrát menší koncert pro Paraple. Snad i proto, že na Staromáku většina lidí jen otráveně čekala na slavnější interprety, kteří měli následovat. Obzvláště slečna vedle byla tak expresivní, že se divím, že těch 30 minut navíc bez Michala Hrůzy vůbec přežila.

Tenhle přístup je mi cizí. V nějakém návodu "How to enjoy your life in your twenties" byl bod Slyšet naživo co nejvíc hudby. Bod se kterým se můžu naprosto ztotožnit - naživo si většinou dokážu koncert užít i když to jinak není interpret, kterého bych si pustila doma. A pokud je to úplná hrůza, tak si z kapely člověk udělá trochu srandu a stejně se baví. Zkrátka koncerty jsou pro mě něco užívacího a nikdy bych pod pódiem jen tak otráveně nestála... Dávám smysl? Chápe někdo jak to myslím? :D


Soukromá párty na oslavu úspěšného obhájení bakalářek. Já přinesla brčka s třásničkama a Simča všechno ostatní. U bakalářky jsem moc nečekala problém. Byla jsem skromně přesvědčená, že jsem to napsala fakt dobře :D. Ukázalo se, že oponentce vůbec není blízké téma, ale zato je grammar nazi - neměla jsem v posudku ani jediný komentář k obsahu, ale schytala jsem to za interpunkci. To přidalo předobhajobovému týdnu ten správný adrenalin, kdy jsem paranoidně pořád dokola nacvičovala svojí prezentaci. 
Také jsem se stala asi prvním člověkem v historii školy, komu bylo vytknuto, že čerpal z příliš mnoha zdrojů :).

A pak už následovalo učení na státnice. Postupně jsem víc a víc zvyšovala dávku kofeinu, až se divím, že to neskončilo zástavou srdce. Možná, že ta se dostaví, až se kofein pokusím vysadit.
Kája versus "dekorativní sítko na zdobení kávy". Nemá talent, nemá....

Kvůli učení jsem bohužel zmeškala venkovní tělocvičnu s lekcemi zadarmo, kterou měl v Praze 14 dní Reebok v rámci projektu Be More Human. (Nemůžu si pomoct, ale ten název je vážně divný.) Každopádně v červenci by měli být v Bratislavě, tak třeba někdo budete mít větší štěstí. Nabízené jsou převážně lekce jógy a tance (nic pro mě - tanec je spolu se zpěvem věc, která mě sice strašně baví, ale zároveň mi strašně nejde :D), ale najdou se třeba i lekce crossfitu pro začátečníky. Tu jsem zmeškala nerada.


No a po monotónních dnech utopených v papírech přišel Ten den. Státnice. Ráno jsem se probudila a zjistila, že mi nefunguje mozek. Měla jsem jít až jako poslední. Protože jsem už nebyla schopná se učit a tak nějak nevěděla co s dnem, vypravila jsem se do školy o 3,5 hodiny dřív a sledovala jak postupně přichází lidi, kteří mají jít přede mnou. Jediný důvod, proč jsem se tam neukousala nervozitou byl, že jedna osvícená duše s sebou přinesla Uno, čímž se u mě zařadila na seznam geniálních lidí hned za Feynmana a jen kousek před Einsteina. Díky Terko! Jak jsem hrála karty ve frontě na státnice, je něco na co budu vzpomínat ráda :).

Na státnice samotné už podstatně méně. Myslela jsem si kdovíjak nejsem naučená, ale otázky mi nesedly a svoje asi odvedl i stres. Byli tam lidi, které znám a byl to trapas. Z mojí výsledné známky, jsem měla dojem, že mi komise nechtěla pokazit červený diplom. Řekli, že mi to strhnou u přijímaček. Odcházela jsem s jedničkou a strašně jsem se styděla a brečela a stokrát raději bych měla dvojku a nemusela si vyčítat, že mě museli podržet a teď mi to dost dobře budou do smrti vyčítat. Navíc jsem se pak dozvěděla že můj "snažim se nerozbrečet" výraz působil arogantně... Prostě nádhera.

No a když je taková ta chvíle, kdy člověku nemůže zlepšit náladu absolutně nic.... Musí nastoupit sushi ;).


Mám jen jednu fotku a ano, je mázlá. Ale lidi, hrajeme si tu na instagram, bez jídla by to nešlo! ;).

Teď ještě přijímačky. Dvoje. Achjo. A pak čekání na výsledek do července. Achjo. Asi už potřebuju pauzu.

PS: Slíbila jsem Verče i Simče, že ty fotky nezveřejnim na facebooku. Nikdo nemůže říct, že bych nebyla ženou svého slova. Ale i tak ani muk!

PPS: Protože jsem vážně ale vážně pomalu píšící člověk jsou už jedny přijímačky za mnou a šlo to, myslím, tak dobře, že ty zítřejší asi zatáhnu :D. 

7 komentářů:

  1. Hmm takový arogantní výraz "snažím se nerozbrečet" bych se chtěla naučit :)) Tak ať ti to dopadne dobře :))

    OdpovědětVymazat
  2. Hahaha, to kafe mě dostalo :DDD

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že mě by nikdy přibrat tuk fakt nedoporučoval :D Ale ráda bych si takový rozbor taky dala zjistit :)
    A mimochodem, jste kočky ;)

    OdpovědětVymazat
  4. S blížící se maturitou jsem taky začala rapidně zvyšovat dávku kofeinu, ale přežila jsem to, stejně tak jako jeho vysazení :D A dostala jsem teď hroznou chuť na sushi :D

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju moc za komentář, potěšil mě. :) Jen mi trvá trochu dýl, než odepíšu. :D S tím alkoholem to mám stejně... ale jsem ráda, že jsem si dala jen trochu, mohlo to dopadnout i hůř. :D Akorát následující týden (ten co je teď) motivující moc nebude, ke cvičení jsem se zatím nedokopala... radši jsem po brigádě ležela u vody, achjoo. :D

    A teď konečně k tvému článku. :)
    Mně se ta analýza složení těla hrozně líbí... a už na to chci dlouho... vlastně asi od doby, co jsem začala cvičit, abych mohla srovnávat, jestli se na mém těle vůbec něco změnilo. :D Ale je to drahý, no... i když teď chodím hodně na brigádu, tak "pár" stovek možná obětuju. :D A líbí se mi, jak jsi to popsala, alespoň vím, co všechno se tam člověk může dozvědět... no, teď tam chci ještě víc. :D Akorát u výsledků bych se asi zhrozila... kéž bych na tom byla jako ty. :D

    S během obdivuju tebe i kamarádku. Já bych to nedala. :D
    A hudba naživo je nejlepší, člověk si to užije úplně jinak. :)
    No, kofein... kafe, to je pro mě zlo. :D Vypiju jich několik denně a to, i když se učit nemusím. :D To jsem zvědavá, co budu před státnicema dělat já. :D
    A k úspěšným státnicím gratuluji! :) Jsi šikovná. :) Mě to čeká příští rok a nervy z toho mám už teď. :D
    A přijímačky budou snad také úspěšné! :)


    OdpovědětVymazat