Karol Kája

Sicílie čtená podruhé: Soutěska řeky Alcantara a Syrakusy (reprezentované pouze kašnou se znepokojivým příběhem)

Uznávám, že leden možná není nejpříhodnější doba na report z letní dovolené. Ale na druhou stranu, příhodnější chvíle už nastane asi jen těžko. A tak mám pocit, že bych měla svojí Sicilskou sérii dokončit dřív, než z ní zůstane jen pár nejsilnějších vzpomínek a letmá myšlenka, že fotky jsem asi kdysi měla, ale od té doby jsem si pořídila nový počítač....
Dokončit snad ani ne tak pro potenciálního čtenáře, jako spíš pro sebe :).

Zákaz poškozování zvířat. Zákaz opouštění odpadu. Zákaz střelby. Zákaz instalace stanů. Zákaz poškození či odstranění písku.

Plastika trpasličího slona se hodí do každé domácnosti. Krásná ukázka, jak je populace živočichů, kteří skončí izolováni na ostrově, evolučně přizpůsobena danému prostoru. Například nedostatečným zdrojům, které by "pořádné" slony moc dlouho neuživily :).

Řeka v soutěsce byla přímo ledová. Dokonce tak, že byly v okolí rozmístěné cedule varující před studeností vody :D. Historie učí, že je to způsobené tím, že ji bůh Vulkán přestal ohřívat, když se tam přestala koupat bohyně Venuše. 

Ale i když cedule nelhaly (rozuměj - nebyly cítit nohy) studenost vody nikoho neodradila. 

Tím spíš, že opodál byl nádherný vodopád, který všechny přítomné proměnil ve skupinu Japonců - nevyfotit si ho dost dobře nepřipadalo do úvahy. Balancovat s tabletem na ostrých kamenech v nečekaně silném proudu bych zařadila spíš mezi své horší nápady, ale vodopád byl tak krásný, že to zkoušel vážně každý :). 

Lidem s tablety, iphony a kalkulačkami muselo být jasné, že se svým vybavením kdovíjak slavnou fotku beztak neudělají. Zrcadlovkáři měli sice šanci na lepší fotku, ale zase v řece riskovali vybavení za mnohem víc tisíc. 

Těžko se to vysvětluje, ale v tu chvíli to za ten risk stálo ;). (Moje fotka je samozřejmě nic moc, ale aspoň jsem nic neutopila :D)

Zvláštní skalní útvary  vznikly když proud lávy rozštípal čedič na lávové hranoly :)

#Takový to když si chcete v klidu vyfotit selfie v řece a soucitní turisti, kteří vidí, že očividně nemáte žádný kamarády, vám pořád nabízí že vás vyfotí

#NásledujíSyrakusy
Syrakusy, "město více než kterékoliv jiné ztělesňující nadčasovou krásu Sicílie", mě kdovíjak neoslovilo. Žádné hezké fotky z toho nejsou (vysvětlují si tím, že město není hezké), periferie byla neskutečně špinavá a ostře kontrastovala s na můj vkus přehnaně sterilním a bílým náměstím obestavěným kavárnami pro turisty.

To je jen třetina!

A slíbila jsem znepokojivý příběh o kašně? 

To je ta kašna!

Podle legendy proměnila bohyně Artemis svou překrásnou služebnici nymfu Arethúsu v pramen, aby ji uchránila před nevítanou pozorností říčního boha Alfeia. Arethúsa ve své vodní podobě uprchla pod mořskou hladinou z Arkádie, pronásledována Alfeiem - rovněž ve vodní podobě. 

Veškeré snahy ale byly marné, protože když se vynořila v Ortygii na povrch --- jejich vody se spojily.

A tak jsme se v Syrakusách dlouho nezdrželi a místo toho jsme zamířili k řece Ciané o které jsem psala v Sicílii čtené poprvé. #časová posloupnost :)